Rozhovor: Znáte českou jedničku ve stolním tenisu Hanu Matelovou?

Středečním dopoledním hostem ve studiu Radia Kroměříž byla Hana Matelová – česká jednička mezi hráčkami stolního tenisu a 50. nejlepší hráčka na světě. 

Tato výborná česká reprezentantka je rodačkou ze Zlína a její rodina bydlí v Jankovicích u Holešova. Hana sama žije už pět let v Německu, ale plánuje změnu. O tom si už ale přečtěte v následujícím rozhovoru, do kterého přispěli svými otázkami i posluchači rádia.

Já raději používám stolní tenis. To mi přijde profesionálnější.

Děkuju za dotaz. Hraju asi od 7 nebo 8 let díky tátovi, který sám hraje. Byl teďka na Mistrovství světa v Las Vegas a myslím si, že skončil mezi 64 prvními hráči.

Já bych řekla, že to je kvalifikace do Ria de Janeira. Tam byly olympijské hry. Na olympiádě jsem bohužel vypadla v prvním kole, ale jenom se tam dostat je neuvěřitelné. Z Brazílie jsem byla nadšená. Možná to tak v televizi nevypadalo, ale my jsme se dostali na všechny sporty. Bylo to takové divoké, ale super.

To bych asi řekla, že bronz z Evropských her v roce 2015 a dvě také bronzové medaile z Mistrovství Evropy.

Získat medaili z individuálního Mistrovství Evropy, které bude teď v září a samozřejmě pokusit se kvalifikovat na olympijské hry do Tokia. Bude to náročnější než do Ria, protože kritéria se mění a každou olympiádu jsou jiná. Takže do Tokia to bude náročnější, ale věřím, že to zvládnu.

Teď se ale vraťme zpátky do České republiky. Tady proběhlo v Praze finále dvouhry domácího šampionátu v Praze. Jaké to bylo? 

Tak já už jsem ten titul vyhrála počtvrté, takže ten pocit už znám. Hlavně doma nehrajeme moc turnajů. Mistrovství republiky je jeden z mála a jsem ráda, že jsem opět zvítězila.

Tak hlavně bych řekla, že s Barborou Balážovou jsme se loni kvalifikovaly na Grand Finals, což se ještě nikdy nikomu nepodařilo v holkách ani v České republice a ani na Slovensku. Takže to byl obrovský úspěch.

Kvalifikace na Mistrovství Evropy ještě probíhá. Jsme teď v polovině. Po prázdninách odehrajeme ještě tu druhou půlku a doufám, že se zvládneme kvalifikovat přímým postupem. Protože tam je šance, že bychom hráli ještě takovou baráž. A na mistrovství světa jsme přišli o zraněnou Renču Štrbíkovou, tým byl mladší a skončili jsme na nějakém dvacátém místě.

Ano, působila jsem pět let v Německu a od příštího roku budu hrát nejvyšší francouzskou soutěž.

Jmenuje se TTG Bingen/Münster-Sahrsheim. Ten tým byl super! Mladý… A podařil se nám super výsledek. Vyhrály jsme základní část a skončily jsme bohužel stříbrné. V play off jsme prohrály ve finále, ale i tak to byl obrovský úspěch. Porazily nás ženy z Kolbermooru.

Tak cítila jsem, že po pěti letech potřebuju nějakou změnu a chtěla jsem zkusit i něco jiného. Za mě je francouzská liga je nejlepší v Evropě pro holky, takže proto tahle změna.

No já jsem se právě zrovna vrátila z Indie a Japonska a je to super. Je skvělé, že můžeme cestovat. V Japonsku to byl to turnaj, který se koná každoročně v rámci okruhu stejně tak, jak to mají tenisté. V Indii to byl Ultimate Table Tennis, což je indická liga. Do ní je pozvaných 12 hráčů a 12 hráček z celého světa plus Indové dohromady. Družstva tak byla namíchaná – dva kluci z Indie, dvě holky z Indie, dva kluci ze světa, dvě holky ze světa. Hraje se v mixovaných družstvech kluci – holky a byla to výborná zkušenost. Můj tým ale bohužel nepostoupil do semifinále play off. 

Hodně, hodně. Tak já nežiju v České republice, ale v Německu. Tam se pohybuju většinu roku plus ty turnaje, takže bych řekla, že tři čtvrtě roku určitě.

U holek si myslím, že tak 35 let, ale je to individuální. Podle toho, jak každá žena chce nebo nechce mít dítě. Ale je to dýl a dýl. Prodlužuje se to. U mužů je to tak 40. Teďka muži v reprezentaci mají 30, 35 a jsou v pohodě.

Trénink je určitě důležitý a člověk musí být hlavně pracovitý a hlavně musí chtít. Musí mít nějakou vizi něco dokázat. Začátky jsou jednoduché. Musíš si vzít míček a pálku, potřebuješ stůl a začneš pinkat. Pak musíš jít asi tady do Kroměříže do oddílu a dostávat se výš a výš. 

Mně se vybavuje moment, kdy jsem hrála zápas o kvalifikaci do Ria a ten jsem prohrávala 3:0 na sety. Nakonec jsem vyhrála 4:3, což si myslím, že je takový zápas, jaký už nikdy hrát nebudu. A kdybych ho nevyhrála, nejela bych do Ria. 

Ty pocházíš z Jankovic u Holešova. Tím pádem mohu říct, že z Jankovic pochází už druhá velká hvězda. S Gábinou Gunčíkovou se znáš? 

Neznám, neznám, i když bydlí naproti nás. 

Klidně bych ji pozvala, ale já si myslím, že jsme se tam za tu dobu, co tam bydlíme, potkaly možná třikrát.

Musím říct, že jsem nikdy nelitovala. Co je obrovská výhoda je, že jsem paní svého času. Strašně moc cestujeme, což je paráda a samozřejmě poznáváme nové kultury a nové lidi. Co mi vzal, je trošku čas. Ale určitě toho nelituju a jsem ráda, že mám takovou možnost.

Tak já mám ráda hodně Coldplay a z českých Kryštof, Chinaski. Ale Coldplay je moje nejoblíbenější. Byla jsem taky na koncertě a bylo to super. Určitě pojedu znovu. Včera jsem se zrovna dívala, jestli nemají nějakou tour po Evropě a bohužel nemají.

V srpnu se bude hrát Czech Open v Olomouci, takže kdo bude mít čas, může se jít kouknout. A v září mistrovství Evropy.