3 úspěšné ženy z Kroměříže, které zbořily stereotypy

Původním smyslem svátku Mezinárodního dne žen byla podpora ženských práv. Svátek, který většina z nás zná pod zkratkou MDŽ, vznikl díky stávce švadlen roku 1908. Právě švadleny z New Yorku stávkovali za zlepšení životních a pracovních podmínek. Boj za rovná práva mužů a žen je stále aktuální i po více než sto letech, a posun je obrovský. Ženy se objevují ve funkcích, které dříve obsazovali pouze muži. I z Kroměříže pochází ženy, které své touhy po kariéře nepotlačily a staly se ve svém oboru velmi úspěšnými.

Olga Sehnalová -současná europoslankyně, která nás propojuje s Evropou

V naší zemi je v politice stále málo žen. O to větší úspěch je, když nás zastupují v evropském parlamentu. Kroměřížská rodačka Olga Sehnalová, ale neodešla dělat kariéru do Bruselu, pravidelně se vrací do Kroměříže a pořádá pro místní spoustu zajímavých akcí, kterým se snaží více propojit lidi s ostatními evropskými zeměmi. Již od roku 2010 pořádá Olga Sehnalová v Kroměříži tzv. "Evropské dny" – týdenní festival věnovaný kultuře, tradicím, gastronomii, historii i současnosti země, která v daném půlroce předsedá Radě Evropské unie. Za pořádání Evropských dnů získala Olga Sehnalová v březnu 2017 ocenění MEP Award 2017 v kategorii “Kultura, vzdělání a sport”.

Olga Sehnalová také jedenáct let působila jako místostarostka v Kroměříži. Od roku 2009 je europoslankyní - v Evropském parlamentu byla členkou Výboru pro dopravu a cestovní ruch, v současnosti působí ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů.

Irena Svobodová – žena, která se postavila gestapu a stala se nejstatečnější první dámou

Irena Svobodová, rodačka ze Cvrčovic – malé obce na Kroměřížsku se provdala za tehdejšího kapitána Ludvíka Svobodu a pozdějšího prezidenta Československé socialistické republiky. Po několika letech života na Podkarpatské Rusi se vrátila i s dětmi před druhou světovou válkou do Kroměříže. Když vypukla válka, její manžel odjel do Polska a ona začala spolupracovat s místním odbojem, Obranou národa. Její nejdůležitější úkol přišel v momentě, kdy měla skrýt čtyři československé parašutisty prchající ze Sovětského svazu do Polska. Bohužel jeden z nich byl zajat gestapem a při mučení vyzradil, že Stratilová spolupracuje s odbojem. Gestapo zajmulo a popravilo několik členů její rodiny, včetně její matky a syna. Samotné Ireně Svobodové se spolu s její dcerou podařilo před nacisty uprchnout. 

Po druhé světové válce se angažovala v Červeném kříži. V březnu 1968 se stává její manžel prezidentem a Irena Svobodová se stala první dámou – neústupnou, se smyslem pro povinnost, čestnost, spravedlnost a dochvilnost. Je považována za nejstatečnější první dámu. Během svého života si prožila spoustu věznění, pronásledování a tragédií.

Naděžda Rozehnalová – prorektorka druhé největší univerzity v České republice

Naděžda Rozehnalová, pocházející z Kroměříže, je prorektorkou Masarykovy univerzity v Brně, která patří mezi nejprestižnější univerzity v České republice. Je zástupkyní rektora, který je nejvyšším funkčním orgánem vysoké školy. K vysokému postu a společensky významné pozici na vysoké škole vedla dlouhá doba studia. Po odmaturování v oboru zahraničního obchodu na Střední ekonomické škole v Brně vystudovala Naděžda Rozehnalová práva v Brně, kde nastoupila jako asistentka na katedru mezinárodního práva, získala tituly kandidátky věd a profesorky. V roce 2007 byla jmenována děkankou Právnické fakulty v Brně, která byla mnohokrát vyhodnocena jako nejlepší svého druhu v ČR. V současnosti je prorektorkou Masarykovy univerzity, druhé největší univerzity v republice.

autor: Dominika Konečná, Jaroslav Myšák