Květná zahrada v Kroměříži bude i nadále státní

Ústavní soud zamítl stížnost Arcibiskupství olomouckého ve sporu o Květnou zahradu v Kroměříži. Památka zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO tak zůstává ve vlastnictví státu.

Arcibiskupství neúspěšně žádalo o její vrácení v církevních restitucích. Národní památkový ústav, který Květnou zahradu spravuje, rozhodnutí soudu uvítal.

Arcibiskupství nález soudu respektuje, i když roztržení dvou kroměřížských zahrad považuje za nešťastné. Po 350 letech existence kroměřížského komplexu došlo k roztržení Květné a Podzámecké zahrady, které nadále budou fungovat samostatně, alespoň z právního hlediska. Z památkového hlediska se jedná o nešťastný důsledek postupu státu. Podle ústavních soudců zahrada může fungovat samostatně, není příslušenstvím arcibiskupského zámku a Podzámecké zahrady.

Arcibiskupství v neúspěšné žalobě tvrdilo, že zahrada tvoří funkční celek s kroměřížským zámkem a Podzámeckou zahradou, které církev získala při majetkovém vyrovnání v roce 2015. Květná zahrada však podle rozsudku může fungovat samostatně, navrácení církvi se jí tedy netýkalo.

Ústavní soudci podle zpravodaje Jana Filipa akceptovali stanovisko soudů, že mezi Květnou zahradou a zámeckým komplexem není hospodářsko-technická souvislost, zahrada tak může fungovat samostatně.

"Květná zahrada je samostatným (uzavřeným) souborem pozemků a staveb na nich umístěných (které případně mají své vlastní příslušenství), k pozemkům, na nichž stojí stavba zámku, nejenže nepřiléhá, ale nachází se na vzdáleném místě, a může být jakožto park se zahradnictvím trvale užívána samostatně, nikoli pouze a trvale s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení," stojí v nálezu.

Květná zahrada patří podle Národního památkového ústavu mezi nejvýznamnější zahradní díla v celosvětovém měřítku. Nechal ji vybudovat ve druhé polovině 17. století olomoucký biskup Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu. Její podobu navrhovali italští architekti.

Zdroj: ČTK