Podobně jako v loňském roce, tak i letos se podařilo městům Kroměřížska uspět ve srovnávacím výzkumu Město pro byznys Zlínského kraje 2013.
Pěkné čtvrté místo ze třinácti hodnocených obsadilo město Kroměříž ve srovnávací anketě Město pro byznys, která sleduje a srovnává vytváření podmínek pro malé a střední podnikání ze strany samospráv. Kroměřížská radnice zároveň získala uznání za otevřenost úřadu. Město pro byznys je srovnávací výzkum, do kterého se jednotlivá města nepřihlašují, ale jsou hodnocena na základě mnoha sledovaných kritérií a anonymních průzkumů, které zahrnují všechny oblasti, mající pro podnikatele a firmy strategický význam. V České republice je hodnoceno 205 měst s rozšířenou působností a 22 městských částí města Prahy.
A jak si Kroměříž v průzkumu konkrétně vedla? Například v oblasti podmínek pro podnikatele, ekonomického rozvoje, poplatků, cen stavebních pozemků či bytů, ale i dlouhodobé nezaměstnanosti má město co dohánět, pozitivní body radnice sbírala v kriteriích, které se zaměřují na rozsah úředních hodin, vstřícnost a ochotu úředníků, rychlost vyřizování agendy, spokojenost s přístupem radnice či odbornou kompetenci úředníků. Pozitivní dojem vytváří také čisté ovzduší, úroveň vzdělávání a celková infrastruktura. Právě za počet úředních hodin a aktivní výzvu k návštěvě úřadu mimo úřední dobu získala Kroměříž uznání za otevřenost úřadu.
„V některých kritériích Kroměříž nedostala zrovna nejlepší hodnocení, ale některé oblasti, jako je například nezaměstnanost bohužel nemůžeme přímo ovlivnit. Co však ovlivnit můžeme, je úroveň služeb, které nabízejí naši zaměstnanci. Z tohoto pohledu má pro nás značnou váhu uznání za otevřenost úřadu. Jsme tu pro lidi a jejich spokojenost, ať už jsou to podnikatelé, občané nebo návštěvníci města, je pro nás tím hlavním hodnotícím kritériem," uvedla starostka Daniela Hebnarová.
V roce 2011 Kroměříž dokonce anketu ve Zlínském kraji vyhrála.
Holešov má například velmi nízký počet podnikatelů v přepočtu na obyvatele, ale jejich počet se zvyšuje, má nedobrou stabilitu krajiny, vysoké ceny stavebních pozemků a také vysoké ceny bytů, nepříznivý je vývoj obyvatelstva (tzn., že obyvatel ubývá). Suverénně poslední je Holešov v počtu studentů v odborném vzdělávání na obyvatele. Pozitivní je naopak cena vodného a stočného, vzdálenost k dálnici, dlouhodobá nezaměstnanost i věkové rozložení nezaměstnaných, vysoce je hodnocena infrastruktura města a nadprůměrně konkurence na pracovním trhu. V dalších oblastech je město v průměrných hodnotách, např. ceny za odvoz odpadu, nezaměstnanost, v počtu lékařů na obyvatele aj.
V oblasti veřejné správy je město nepříznivě hodnoceno v oblasti výdajů na veřejnou dopravu (jako i další města, která nemají MHD), nízký podíl získaných financí z EU na obyvatele, má vysoký poplatek za předzahrádky, rezervy u svých webových stránek, v úředních hodinách úřadu, v rychlosti vyřizování agendy i v elektronické komunikaci. Naopak dobré hodnocení získává v oblasti již zmíněného ratingu, v práci MIC, v daních z nemovitostí, v dalších poplatcích (ze vstupného, za pobyt apod.) i ve vstřícnosti úředníků. Průměrně je Holešov hodnocen v dluhové službě, ve spokojenosti s přístupem radnice atd.
Město pro byznys - pořadí měst ve Zlínském kraji 2013:
1. Vizovice
2. Holešov
3. Bystřice pod Hostýnem
4. Kroměříž
5. Zlín
6. Valašské Meziříčí
7. Valašské Klobouky
8. Luhačovice
9. Uherské Hradiště
10. Uherský Brod
11. Vsetín
12. Rožnov pod Radhoštěm
13. Otrokovice.
zdroje: MÚ Kroměříž, MÚ Holešov