Kroměříž a Olomouc spojí Duchovní osa Moravy

Novou podobu a vyšší úroveň bude mít spolupráce Muzea umění Olomouc, Arcibiskupství olomouckého a Národního památkového ústavu v Kroměříži. Ve snaze o těsnější propojení tradičních turistických cílů – Olomouce a Kroměříže – a intenzivnější využití jejich potenciálu v oblasti cestovního ruchu se tyto tři instituce dohodly na realizaci projektu Duchovní osa Moravy (D.O.M.). Zájem na vzniku společného návštěvnického programu kroměřížského zámku, Arcidiecézního muzea Olomouc a olomouckého Arcibiskupského paláce stvrdili 19. dubna v Kroměříži jejich zástupci podpisem společné deklarace.

„Muzeum umění, arcibiskupství a kroměřížský Národní památkový ústav projektem Duchovní osa Moravy chtějí rozvíjet již fungující spolupráci. Jejím středobodem je Arcidiecézní muzeum Kroměříž, které sídlí v kroměřížském zámku a spravuje i představuje světově proslulé arcibiskupské sbírky. Zkušenosti a hlavně vědomí nedostatečně využitých možností nás vedly k přesvědčení, že je třeba vytvořit nový turistický produkt, společný program, který propojením jednotlivých objektů a jejich expozic umožní návštěvníkovi Olomouce a Kroměříže získat úplný přehled o významu a šíři aktivit spojených s tisíciletým působením olomoucké arcidiecéze na Moravě,“ osvětlil vznik a základní ideu projektu jeho iniciátor Ondřej Zatloukal z Muzea umění Olomouc. Vznikne tak ucelený okruh, který budou moci lidé absolvovat na jedinou vstupenku.Trasa by měla postupně vzniknout do roku 2015. První kroky plánují zástupci objektů už na letošek. 

Bezprostřední reakce při slavnostním podpisu deklarace a zpřístupnění nových expozic nám poskytli olomoucký arcibiskub Mons. Jan Graubner a starostka města Kroměříže Daniela Hebnarová.

Které objekty propojí Duchovní osa Moravy?

Arcibiskupský (dříve biskupský) palác v Olomouci je nejrozsáhlejším rezidenčním objektem v historickém jádru města Olomouce. V pořadí je již čtvrtou rezidencí olomouckých biskupů. Původní renesanční palác byl postaven biskupem Stanislavem Thurzem. Do barokní podoby jej nechal upravit biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelkorna v druhé polovině 17. století. Svou dnešní podobu i výzdobu dostal palác po požáru v roce 1904. V současné době je sídlem olomouckého arcibiskupa. Po důkladné rekonstrukci byl palác na jaře roku 2011 zpřístupněn veřejnosti jako prohlídkový objekt.

Muzeum evropského významu a jediné svého druhu v České republice pro duchovní výtvarnou kulturu 12. až 18. století. Bylo slavnostně otevřeno 1. června 2006. Sídlí v rekonstruované národní kulturní památce Přemyslovský hrad (kapitulní děkanství, věž s kaplí sv. Barbory a románský biskupský palác). Areál je dokladem tisíciletí stavebního vývoje a patří k nejstarším trvale osídleným lokalitám střední Evropy (nálezy kolem r. 4000 př. n. l.). V r. 1306 zde byl zavražděn poslední český král z rodu Přemyslovců Václav III. Stálá expozice představuje v 16 sálech přes 300 děl od románského slohu po baroko včetně slavné Šternberské madony či kočáru biskupa Troyera.

Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži právem patří k nejvýznamnějším zámeckým komplexům v českých zemích. Jeho historie je neodmyslitelně spjata s působením olomouckých biskupů a arcibiskupů. Především pak s jejich duchovními, politickými, územněsprávními i uměleckými ambicemi. Pro tyto účely byl postupně upravován od středověkého sídla, přes renesanční zámek k baroknímu komplexu opevněného paláce se dvěma zahradami – Květnou a Podzámeckou zahradou. K největšímu rozkvětu došlo za episkopátu biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelkorna. Na tyto snahy poté navázala celá řada dalších osobností z řad olomouckých biskupů a arcibiskupů.