Zahradu rozezní Židovská barokní hudba

V pondělí 5. srpna se v rámci festivalu Hudba v zahradách a zámku uskuteční od 19:30 v Kroměřížské Květné zahradě koncert staré židovské hudby v podání Collegium Musicum Brno. 

Barokní hudba se rozvíjela pod tlakem hlavních duchovních směrů katolíků a protestantů. V té době 

existovaly i židovské komunity. Ty byly různě pronásledovány. Našla se však místa, kde se mohly rozvinout 

i v kulturní rovině. Např. italská Mantova, kde na začátku 17. století působil na dvoře vévody 

Gonzagy v podstatě i první židovský skladatel, známý pod jménem Salamone Rossi. Komponoval ve 

stejném stylu jako slavný Claudio Monteverdi, a to nejen italské madrigaly, ale i žalmy a modlitby v 

hebrejštině. Byl také první, kdo přivedl do synagogy sborovou polyfonní hudbu. Zkombinoval staré 

hebrejské texty s novou raně barokní hudbou a takto vzniklé skladby vydal v roce 1622 ve sbírce Písně Šalamounovy. 

Název sbírky byl odvozen ze skladatelova jména, nejednalo se o zhudebnění textů Písně písní. Ve sbírce najdeme převážně žalmy, hymny a další liturgické texty. Rossi je také prvním ze skladatelů, kdo uvedl triovou sonátu. V 17. a 18. století najdeme velkou židovskou komunitu v Amsterdamu. Už od konce 16. století totiž do Nizozemí přicházeli marranos (španělská přezdívka židů, kteří se dali naoko pokřtít) ze Španělska a Portugalska, a jejich potomci se stali jednou z nejvíce se rozvíjejících komunit v Evropě. Kulturní život této komunity se rozlišoval variabilitou zájmů, které představovali jednotliví její členové. Učenci, spisovatelé a básníci, kteří požívali současně autority rabínů a kabalistů, vytvářeli díla o židovské etice, o hebrejštině a o historii, stejně jako vybranou poezii. Současně se sociálním a náboženským životem této komunity se rozvíjela i intenzívní hudební aktivita.

Mezi hudebními projevy této komunity patří především slavnosti “Sabbat Nahamu”, “Simhat Torah a Sabbat Berashit.” Jelikož ,velká synagoga´ byla slavnostně otevřena na “Sabbat Nahamu” v roce 1675 za zvuků orchestru a sboru, stal se tento den hlavním místním svátkem a je připomínán do dnešních dnů. Řada těchto děl se zachovala až do současnosti v Ets-Chaim knihovně portugalsko-židovské komunity v Amsterdamu. Skladby jsou buďanonymního původu, či pracemi skladatelů A. Cacerese, C. G. 

Irena Troupová - soprán

Elen Machová, Jiří Květon - barokní housle

Věra Mikulášková - viola da gamba

Simona Holubcová - theorbovaná loutna

Lucie Fišerová - virginal

Program koncertu naleznete ZDE...