Ve zlínské ZOO přivítali tapíří mládě

Oslavujeme zřejmě nejvzácnější přírůstek letošního roku. V pondělí 8. srpna se narodilo dlouho očekávané mládě tapíra čabrakového. Malá puntikatá samička se má čile k světu. Prozatím zůstává se svou matkou v chovatelském zázemí, během týdne by se však měla poprvé představit návštěvníkům v prostorném výběhu. 

„Zlínská zoo patří mezi pětadvacítku evropských zoo, které chovají zhruba 50 jedinců těchto jedinečných zvířat. Za uplynulých 12 měsíců se v evropských chovech narodilo, včetně našeho, pouze 6 mláďat. Skutečně se jedná o významný chovatelský počin, navíc mládě přišlo na svět po pouhých dvou letech chovu rodičovského páru,“ uvedl ředitel zoo Roman Horský. 

Matkou mláděte je samice Nadira, pro kterou je to první potomek. Narodila se v říjnu 2011 v Zoo Edinburg a do Zlína přicestovala v červenci 2013. Otec Baru pochází z Lipska, kde se narodil v únoru 2013. Ve zlínské zoo žije od března 2014. Chov tapírů čabrakových má však ve zlínské zoo delší tradici. V 80. letech minulého století se zde tapířímu páru dokonce narodil i potomek. V roce 1984 byl po 6 letech chov tapírů ukončen. Do zoo se tapíři čabrakoví vrátili po téměř 30 letech v roce 2013, kdy byla v asijské oblasti zoo otevřena expozice pojmenovaná Hala-Bala. 

„Získat tato krásná a vzácná zvířata pro zlínskou zoo bylo velmi obtížné. Představovalo to dva roky usilovné práce a jednání. Navíc sestavit harmonický pár může být poměrně náročná záležitost. Jsem opravdu rád, že v našem případe se to povedlo a že po pouhých dvou letech slavíme narození prvního mláděte,“ zdůraznil ředitel Horský. 

Ve zlínské zoo tapíři čabrakoví mají k dispozici vnitřní ubikaci s bazénem, dva prostorné venkovní výběhy a především přírodní jezírko. Svou rozlohou 300 m2 představuje největší vodní plochu, kterou mohou tapíři v evropských zoo využívat. 

Ve volné přírodě tapíři čabrakoví patří mezi ohrožená zvířata. Každé narozené mládě je proto významnou událostí. Odhaduje se, že v současnosti zbývá posledních 5 000 jedinců přežívajících v Barmě, Thajsku, Malajsii a na Sumatře. V ostatních částech svého původního teritoria byli již vyhubeni. Na vině je především těžba exotického dřeva a přeměna deštného pralesa na zemědělskou půdu, např. na plantáže palmy olejné.