Karel Kryl je určitě jeden z největších rodáků našeho města. Písničkář a básník, který dovedl nejen provokovat k myšlení, ale také se pro mnohé stal vzorem charakterního člověka pevných morálních zásad. Ke Kroměříži, kde se před 74 lety narodil a prožil prvních třináct let života, ale příliš kladný vztah neměl – a vlastně to není problém pochopit, když se dozvíme, co zde všechno v raných letech prožil.
Karel Kryl se narodil v Kroměříži 12. dubna 1944 na Březinově ulici č. 9. Do města se jeho rodina dostala z Nového Jičína po zabrání Sudet v roce 1938. Jeho dědeček tam vlastnil proslulou tiskárnu specializovanou na krásně vázané knihy. Po začátku okupace musel utéct a začal opět tisknout v Kroměříži na Kojetínské ulici. Tehdy nemocný dědeček předal vedení tiskárny svému synovi, Karlovu otci. Ten čelil mnoha výslechům na gestapu, přesto s rodinou válku přežil a s ním i tiskárna.
Gottwaldův zeť Alexej Čepička nechal tiskárnu zbourat
Tiskárna sice přečkala protektorátní ústrky, ale už ne první léta komunistického režimu. Další kroměřížský rodák, Alexej Čepička, byl vysoce postavený komunistický funkcionář a zeť prezidenta Klementa Gottwalda. Čepička byl za války vězněn v Osvětimi, ale našli se jeho někdejší spoluvězni, kteří odvážně sepsali svědectví, že tam jako vězeň nacistům pomáhal. A toto svědectví vydala právě tiskárna Krylova otce. Vedlo to k tomu, že svědci z Osvětimi „záhadně“ zmizeli a tiskárna byla zavřena. Krylův otec byl poslán na nucené práce, rodina vystěhována do sklepního bytu v dnešní ulici Kapitána Jaroše.
Spolužák ho skopal, když nechtěl vstoupit do Pionýra
O rok později už rodina jen nešťastně zpovzdálí sledovala, jak je jim tiskárna na Kojetínské před očima bourána. Jejich dlouholetí známí se od nich po této události často odvrátili. Malý Karel v Kroměříži sledoval, jak zakazují skauting, jak bourají sochu Masaryka, jak mu zakazují učit se angličtinu nebo jak přitloukli prkna okolo kolonády v Květné zahradě a udělali z ní silo na zrní. Když odmítl vstoupit do Pionýra a učitelka řekla jednomu jeho spolužákovi ze školy na Komenského náměstí, ať ho k tomu přemluví, tak se ho spolužák snažil přemluvit skopáním ze schodů.
I když byl jedničkář, tak mu učitelé říkali, že mu nedovolí dále studovat
Nucené práce se podepsali na zdraví jeho otce, který musel být hospitalizován na poliklinice na Tovačovského ulici. S Kroměříží se rozloučil poté, co jemu a jeho sestře jako jedničkářům učitelé řekli, že jsou zralí akorát na práci do dolů nebo do kravína a že jim nedovolí dále studovat. Rodina se potom odstěhovala do Nového Jičína a Kryl se do svého rodiště podíval až po sametové revoluci. To už se mu ale dostalo jako známému písničkáři a symbolu doby vřelého přijetí od fanoušků.
Dnes má Karel Kryl v Kroměříži stálou výstavu
Ačkoliv Karel Kryl měl na Kroměříž bolestivé vzpomínky, tak je od roku 2014 ve městě stálá expozice věnovaná jeho osobě, která byla otevřená u příležitosti jeho nedožitých sedmdesátin. Při této události byla odhalena také pamětní deska na jeho rodném domě.
Rodný dům Karla Kryla na Březinově ulici v Kroměříži
Úvodní foto: Expozice Karla Kryla